Přihlášení.

Pokud ještě nemáte uživatelský účet, můžete se registrovat zde.

Městská část Praha-Suchdol

Suchdolské náměstí 734/3
165 00  Praha-Suchdol

tel.: 222 361 411
tel.: 220 921 218
fax: 220 920 144

e-mail: postapraha-suchdolcz
e-mail pro zprávy s elektronickým podpisem:
e-podatelnapraha-suchdolcz

web: www.praha-suchdol.cz


datová schránka: 95ibzi3

Seznam pracovišt a kontaktů

Úřední hodiny:
Úřad MČ Praha-Suchdol
Po,St: 8.00-11.00 12.15-17.30 
    czechpoint
Podatelna + CzechPoint:
Po,St: 8.00-11.00 12.15-17.30
Út,Čt: 7.00-11.00 12.15-15.30
Pá: 7.00-11.00 12.15-13.30
     
logo-moje-obec

Zajímá nás Váš názor

Které filmy si přejete promítat na komunitní zahradě v neděli 2. a 9. září?

19%
 
52%
 
19%
 
0%
 
10%
 
Celkový počet hlasů: 58
O čem jiném jste hlasovali

Vernisáž výstavy „Evropský humanista Přemysl Pitter (1895-1976)“

01.05.2011

Výstava „Evropský humanista Přemysl Pitter (1895-1976)“ – Praha, Suchdol, Úřad Městské části Praha – Suchdol, vernisáž 1. 5. 2011,

Na úvod pozdravila přítomné za Pedagogické muzem J.A. Komenského paní PhDr. Lenka Lajsková, koordinátorka výstavy.

Úvodní slovo k výstavě, které přednesl autor výstavy, PhDr. Eduard Šimek CSc., nemohlo začít jinak než citací slov Přemysla Pittra, který ve svých zhruba 22 letech, v době, kdy působil jako sanitní pomocník a později šéf marodky v pevnosti Bilači na hranici Černé Hory, jimi vyjádřil  velmi koncentrovaně svůj další celoživotní postoj: „Nyní jsem dokonale šťasten. Mohu jen sloužit a sloužit těm, kdo trpí. Mám tu Bosance, Srby, Turčíny, Černohorce, Maďary, Poláky, Němce, Čechy – neznám rozdílů, všichni potřebují služeb lásky.“

Vernisáž výstavy Přemysl Pitter

Sloužit těm, kdo trpí bez rozdílů, se stalo pravou náplní Pittrova života. Z dokladů, jejichž výčet by zabral příliš mnoho času, připomenu alespoň některé, které jsou zpřístupněny i na této výstavě. Je to např. Pittrův dopis spisovatelce Pavle Moudré z roku 1923, v němž sděluje, že na schůzi Hnutí pro mezinárodní smír vybral 120 K pro hladovějící v Německu, jsou to zprávy o pobytu dětí německých emigrantů v Milíčově domě po nástupu Hitlera k moci, kdy jejich přijetí chápe jako reciproční službu za české emigranty v době třicetileté války, zprávy o pomoci židovským rodinám a jejich dětem v době Protektorátu, kdy za tuto pomoc hrozily těm, kdo ji poskytovali, tvrdé tresty, je to veliká záchranná akce „zámky“, v níž se dostalo pomoci opět těm nejpotřebnějším bez rozdílu, a konečně desetiletá starostlivost o příslušníky středo a východoevropských národů opouštějící své domoviny v době nástupu komunismu a vlády jeho vyznavačů.

Vernisáž výstavy Přemysl Pitter

Přemysl Pitter v této službě pronásledovaným a trpícím nelitoval sil a všemožně se snažil jim ulehčit jejich postavení a ochránit je před krutým osudem. Byl si vědom, že těmi nejpostiženějšímu jsou děti, bezbranní tvorové, kteří pomoc nejnaléhavěji potřebují. Práce s dětmi se mu stala vším, dávala smysl jeho životu. Je přirozené, že je jí na výstavě věnováno více pozornosti než jiným Pittrovým aktivitám, z nichž každá by si zasloužila samostatnou prezentaci. Připomeňme pacifismus, vegetariánství, hnutí odpůrců vojenské služby i problematiku každodenního života spjatou se zdůrazňováním nezpochybnitelných duchovních a morálních hodnot.

Vernisáž výstavy Přemysl Pitter

Výstava jakkoli rozsáhlá sotva může vyčerpat své téma bezezbytku. Je pro návštěvníka spíše upozorněním a úvodem k jeho dalšímu seznamování se s daným tématem. Tak je tomu i v tomto případě, i když výstava v porovnání např. s výstavou připravenou v roce 2008 k výročí Milíčova domu je více než dvojnásobná a navíc zpřístupňuje množství originálních exponátů, často výstavně poprvé prezentovaných. Základní osou výstavy je časová přímka životní dráhy Přemysla Pittra. Na prvá dvě desetiletí Pittrova života navazují počátky jeho veřejného působení, jeho činnost publicistická, působení v mezinárodních organizacích. Následuje připomenutí počátků jeho práce pro děti (besídky) a příprava stavby Milíčova domu na Žižkově. Dokumentovány jsou provoz Milíčova domu, výstavba ozdravovny „domečku“ v Mýtě u Rokycan s připomenutím tam poskytované péče dětem z českého pohraničí a dětem židovským. Podrobněji je zaznamenána akce „zámky“, jejíž výjimečnost, spočívající v soužití židovských a německých dětí v emocemi naplněné době po 2. světové válce, si zaslouží, aby byla znovu a znovu připomínána. Následuje konec původní činnosti Milíčova domu, Pittrova emigrace, jeho působení v táboře Valka u Norimberka, život ve Švýcarsku. V závěru jsou připomenuta vysoká ocenění, jichž se Přemyslu Pittrovi dostalo v Izraeli, ve SRN a v roce 1991 konečně i v Československu a návštěvník je informován o péči o jeho odkaz, kterou poskytuje Nadační fond Přemysla Pittra a Olgy Fierzové.

Vernisáž výstavy Přemysl Pitter

Příprava každé výstavy je náročným úkolem. Nejinak tomu bylo v tomto případě, kdy náročnost byla násobena rozsahem činnosti osobnosti, obdařené výjimečnou energií vyvěrající z přesvědčení o konání dobra z Vyšší vůle, i rozsahem její písemné pozůstalosti, která je uložena v Archivu Přemysla Pittra a Olgy Fierzové v Pedagogickém muzeu J. A. Komenského v Praze. S ohledem na výstavní prostory bylo třeba vážit, co vystavit a čeho se vzdát, což je pro autora vždy bolestné. Nakolik se podařilo zaznamenat a vystihnout humanistické působení Přemysla Pittra, jedné z významných českých osobností 20. století, posoudí návštěvníci výstavy. Mým přáním je, aby zde získali kromě faktických poznatků i podněty k zamyšlení, které ani dnes neztrácejí svou aktuálnost.

Na závěr mi dovolte, abych poděkoval panu starostovi městské části Praha – Suchdol za iniciativu a zájem o uspořádání této výstavy. Pracovníky PM JAK by těšilo, kdyby to byl počátek dalšího putování výstavy nejen Prahou, ale i dalšími místy.

Děkuji za pozornost a přeji příjemné prožití dnešního podvečera, PhDr. Eduard Šimek, CSc.

Během vernisáže hovořila Mgr. Monika Žárská, členka ediční rady Nadačního fondu P. Pittra a   O. Fierzové O dětech nepřátel a dále byl promítnut dokumentární film o Přemyslu Pittrovi a Olze Fierzové od režiséra Tomáše Škrdlanta NEMUSÍTE TO NAZÝVAT NÁBOŽENSTVÍM.
Hudební vložky předvely Alžběta Knappová a Kateřina Hejlová.

Na závěr vernisáže před prohlídkou výstavy byly představeny tři fotografie Přemysla Pittra a Pldgy Firtzové z poloviny šedesátých let.

Přemysl Pitter mluví česky se švýcarskou krávičkou

Pitter mluví česky s kravičkou

Přemysl Pitter a Olga Fierzová v moštárně

Pitter a Fierzová v moštárně

Přemysl Pitter v sirotčinci

Přemysl Pitter v sirotčinci

Design by Kotarak - powered by Miriam engine, webmasterpraha-suchdolczRSS RSS zdroje